Říká se, že mezi chlapem a ženskou nemůže existovat přátelství. A já říkám, že je to blbost. Mám nejlepšího kamaráda, kterého znám už skoro patnáct let a chováme se k sobě jako brácha se ségrou. Když jsem se rozešla s bývalým, trávili jsme čas skoro pořád spolu, snažil se mě dostat z deprese. Byli jsme spolu tak často, že někteří naši známí si mysleli, že spolu chodíme. Nám ta představa ale přijde směšná. Teď má přítelkyni, budou se brát a já byla poctěna tím, že jsem s ním byla vybírat zásnubní prstýnek. Když nad tím tak ale přemýšlím, je to jediný takový přítel.
Další můj hodně dobrý kamarád se mi, když jsme se poznali, opravdu hodně líbil, ale byl zadaný, tak jsem do něho nešla. Až když jsem poznala jeho přítelkyni, která je mojí hodně dobrou kamarádkou, jsme spolu něco měli. Všichni tři samozřejmě. A sex řešíme celkem často. A oni se mi snaží pořád někoho dohazovat. Zatím marně. Nedovedu si nějak představit, že by můj potencionální partner měl trávit společné večery s mými přáteli, nevím jak by dokázal překousnout to, že jsem s nima něco měla. Což by věděl, protože jsem se poučila z chyb a tajit něco člověku, kterého milujete nebo minimálně uvažujete o něm, že je to ten pravý, je chyba.
Když jsem bydlela se svojí kamarádkou na druhém konci republiky, kde jsem skoro nikoho neznala, seznámila mě se svým bratrancem. Teda, on k ní chodil na barák pomáhat, protože rekonstruovala. Byl o něco mladší, ale sympaťák, hned jsme si začali psát a bavit se. Jako kamarádi. Nebyla hodina, kdy by mi od něj nepřišla zpráva, řešili jsme holky, kluky, chodívali jsme se dívat na hokej do hospody, já na něj čekala na nádraží, než mu skončí škola, on na mě čekal, když jsem končila v práci. Byla to fajn doba a já myslela, že mám dalšího fajn kamaráda. Než přišel jeden večer, kdy jsme s dalšími kamarády seděli na pivku a samozřejmě se vše zvrtlo. Pilo se asi víc, než by se mělo a my se spolu vyspali. Bylo to zvláštní. Ne sex, ten byl skvělý. Ale ráno jsme se probudili a nějak nevěděli, co si říct. A tak se to táhlo pár dalších dní, kdy to naše věčné dopisování, domlouvání, chození ven, skončilo. Pak mi řekl, že mě miluje. A to už byl definitivní konec. Vyspali jsme se spolu ještě jednou a shodli se, že to nemá cenu. Teďka si napíšeme na narozeniny a to je vše. Nechápu, kde se stala chyba, ale k našemu přátelství jsme se už vrátit nedokázali.
Když jsem nastupovala do bývalé práce, dělali tam samí mladí lidi. Kolektiv byl úžasný. A potkala jsem tam taky jednoho ze svých dobrých kamarádů, se kterým jsem v kontaktu do teď, jen už tam ani jeden nepracujeme a bydlíme od sebe daleko, tak se vídáme jen sporadicky. Znáte to, jste někde noví, chvilku vám trvá, než se otrkáte. Pak došlo na první společnou akci, kdy mě kluci vzali mezi sebe na pivko a já už se neměla jak dostat domů, proto mi kamarád navrhl, ať spím u něj. A samozřejmě se to taky zvrtlo. Až tak, že jsme zaspali do práce. Nikdy jsme si k tomu nic neřekli, nikdy to nezopakovali, ale naše kamarádství nám opravdu vydrželo. Přetrpěl moje výstřelky, já poslouchala jeho kecy na holky, znáte to, takový ten macho. Jsme jak Joy s Chandlerem na posledních gifech :D Jen nevím, kdo je kdo :D
Kamarádství pro mě znamená hodně. Ne, že bych to nějak škatulkovala, ale přátelé, ti dobří, jsou u mě na předních místech, stejně jako rodina nebo přítel. Je zvláštní, jak každý z těch mých příběhů, dopadl jinak. Mrzí mě, že jsem o někoho přišla, ale z té situace to tak vyplynulo, jak se vyvíjela. Každý na to může mít pohled jiný, za mě pravé přátelství bez sexu existuje, existuje i pravé přátelství, kdy jste s tím druhým sex měli.
Žádné komentáře:
Okomentovat