Seděla jsem v kanceláři za počítačem a netrpělivě čekala na zprávu od něj. Od mého internetového milence. Za tu dobu, co si píšeme, se mi zdá, že ho znám jako své boty. Horší už na tom je, že se naše zprávy staly denním rituálem a já je začala upřednostňovat před svými povinnostmi.
Začalo to nevinně. Na jedné internetové seznamce. Byla jsem již dlouho bez partnera, můj poslední vztah nedopadl zrovna nejlépe a na nějaké úlety jsem nikdy nebyla. Tak jsem si řekla, proč to nezkusit právě na internetu. Tedy, kamarádka mě přesvědčila, za pomoci notné dávky vína, kterou jsme spořádaly při našem holčičím dýchánku. Ze začátku mi přišlo, že tam chodí jen zoufalé existence a chtěla jsem to vzdát. A taky, že vzdala, nepřihlásila jsem se několik týdnů. Po těch pár týdnech jsem se rozhodla tomu dát druhou šanci. A hele. Mezi těmi samými nic neříkajícími vzkazy byla zpráva od Filipa. Aspoň tak se představil.
"Ahoj krásko. Doufám, že si nemyslíš, že jsem nějaký internetový úchyl. I když internetový jsem. :D Jmenuju se Filip a hledám tady ženskou na celý život. Budeš jí Ty? Díval jsem se, že jsi znamením ryba a ty se dokonale hodí k mému znamení. Navíc Tvůj úsměv mi sebral dech. Budu rád když odepíšeš a pochopím, když ne. Ale myslím si, že bych měl dostat malou šanci. :D"
Tak nějak takto si mě Filip získal, jelikož byl schopný napsat víc, než jen prosté Ahoj. Teď si říkám, že jsem nebyla moc náročná. Podle fotek to byl vážně sympaťák, šibalský úsměv, potetovaný hrudník, plnovous, což mě vždy dostávalo do kolen. Tak jsem se rozhodla odepsat mu. První odpověď přišla hned vzápětí. Byl okouzlující, to se musí nechat, a já se smála už při zvonění telefonu, které hlásilo nově příchozí zprávu. Tak nějak jsem doufala, že bychom mohli zajít na schůzku, ale sama jsem se to navrhnout neodvážila a z jeho strany žádná taková nabídka nepřišla. Zato naše konverzace začali být čím dál víc odvážnější. Přál si, abych mu poslala fotku. Co zrovna dělám. Napsala jsem, že zrovna o tohle by nestál a už neodepíše, kdybych to udělala, protože jsem v teplácích a vytahaném svetru a lítám po bytě s vysavačem a hadrou v ruce. On na to jen, že nemůže být nic víc sexy. A já, nejstydlivější osoba pod sluncem, jsem se nechala přemluvit. Jeho "Chci tě!" mi vyrazilo dech.
Začali jsme si psát o našich sexuálních touhách a přáních, posílali si různé scénáře toho, co bychom jeden s tím druhým dělali. Zpočátku nevinné věty jako "Přitiskl bych tě ke zdi a začal líbat po celém těle." se změnily na "Vzrušuješ mě, ty děvko. Chci tě lízat a vyšukat z tebe duši." Nikdy bych neřekla, že mě to dostane takto do kolen, opravdu jsem chtěla, abychom to uskutečnili. Ale stále zůstávalo jen u psaní. Moje večery byly ve znamení vymýšlení zvrhlých scénářů, tak jak to měl Filip rád. Pak už nezůstalo jen u večerů, mobil jsem měla stále při sobě a i v práci se zašívala do kuchyňky, abych mu mohla odepsat. Posílali jsme si fotky. On svého tvrdého penisu, já svých prstů mokrých od mého vzrušení. On svého semene na břiše, já svých prstů v obou dírkách. On svého sexy těla, já svého vyšpuleného pozadí. Neskutečně mnoho fotek.
A najednou nic. Třetí den. Seděla jsem u počítače, před sebou kupu nevyřízených e-mailů, jenže nemohla jsem se na práci soustředit. Myslela jsem na něj a na to, co se mohlo stát. Rozhodla jsem se poslat mu zprávu, co se děje. Zase nic. V noci se mi hlavou honily různé myšlenky, nejprve, že jsem jej zklamala, potom zda se mu něco nemohlo stát. Zdály se mi hrozné sny. Tedy, ne hrozné. Sexuální. O něm. A ty mě mučily, jelikož jsem ho nemohla mít u sebe. Líbal mě všude po těle, tak, jak jsme si psali, vnikl do mě tvrdě a já zažívala jeden orgasmus za druhým. A pak jsem se vzbudila s rukou mezi nohama. Začínala jsem šílet.
"Nezajdeme na kafe? Myslím, že je ten správný čas vidět se osobně." Hleděla jsem na tu zprávu jak na zjevení a nechápala. Žádné vysvětlení, nic. Každopádně tohle bylo to, na co jsem čekala tak dlouho. Bez váhání jsem odepsala kdy a kde. Jelikož bydlel padesát kilometrů ode mě, domluvili jsme se, že si dáme rande na půli cesty. Den před schůzkou jsem byla nervózní a přemýšlela, jestli to raději nezrušit. Říkala jsem si, jestli přece jen nezůstat u našeho virtuálního vztahu, ale nakonec jsem si dodala odvahy a řekla si, že nebudu blázen, když jsem toto chtěla od začátku. V práci jsem si vzala volno, abych se mohla dokonale připravit. Nic jsem nenechala náhodě, vzala své nejlepší spodní prádlo, vyzkoušela snad milion kombinací co na sebe a samozřejmě strávila nekonečně mnoho hodin v koupelně. Až nastala hodina H. Zaparkovala jsem u nákupní galerie, kde jsme měli sraz a zamířila rovnou do kavárny. Nikde jsem ho neviděla, proto jsem se usadila k jednomu z volných stolků. Byla jsem nervózní. Tak, jak nikdy v životě. A pak přišel. Nebyl vůbec takový, jakého jsem si ho představovala. Byl mnohem úžasnější a já si připadala naprosto ztracená. A naprosto trapná, jak jsem seděla a dívala se na něj z otevřenou pusou. Zkusila jsem se trochu uklidnit a nahodit vážnou tvář. "Ahoj Anno, jsi ještě krásnější než na fotkách." Posadil se a já cítila, že to je on, že ho musím mít. Nervozita ze mě opadla a já se v jeho společnosti cítila báječně. Povídali jsme si jako staří známí.
"Chci tě, teď a tady." "Prosím, Filipe?" "Pojď se mnou" Vzal mě za ruku a šli jsme nákupním centrem. V tom mě zatáhl na pánské záchodky. Začal mě líbat, bylo to přímo božské. Jeho jazyk mi prozkoumával každý kout mých úst a já mu to oplácela. Nebyl něžný, ale to mi vůbec nevadilo, dráždilo mě to a chtěla jsem víc. Otočil si mě zády k sobě, vyhrnul sukni a roztrhal silonky. Pravou rukou mi chytil prso v krajkované podprsence a hrubě jej mačkal, levou zajel mezi nohy. "Tak co, ty moje kurvičko, tohle si chtěla, že. Teď tě vymrdám tak, jak ti to ještě nikdo neudělal. Budeš moje kurva." Na nic nečekal a vrazil do mě svůj penis. Přirážel tvrdě a nekompromisně a já stihla jen vykřiknout. "Drž hubu, ještě tě uslyší." Připadala jsem si opravdu jak ta nejšpinavější děvka. Píchám tady s klukem, kterého vlastně vůbec neznám a on mě ponižuje. Jenže mně se to líbilo a chtěla jsem víc. Zničeho nic mě chytl za vlasy a hrubě mi cukl hlavou dozadu, až jsem cítila jeho dech na tváři. "Nemysli si, že je tohle konec, chci si takovou mrdavou kurvičku pořádně vychutnat." Smýkl se mnou o zem a vrazil mi facku. Ne velkou, ale dost silnou na to, abych zůstala sedět s otevřenou pusou. "Tak je to správně, chci ti ho vrážet hluboko do krku." A co řekl, to také udělal, moje ústa mi zaplnila jeho chlouba. Byl opravdu velký, žilnatý a krásně voněl. A ve mně se probudila opravdová děvka. Chtěla jsem mu to udělat pusou tak, jak ještě nikdo. Vrážela jsem si ho do krku, jak nejvíc to šlo, sála jej, olizovala žalud, ze kterého postupně vytékala sladká tekutina. A jemu se to zjevně líbilo, jelikož mě seshora sledoval tím svým pronikavým pohledem a povzbuzoval v mé činnosti. Zničehonic mě chytil kolem mých paží a já se najednou ocitla pohledem v úrovni jeho očí. Ten jeho pohled mě ničil, viděla jsem v něm čirou radost z toho, jak se chovám. Znovu mě začal líbat, dravě a vášnivě, zatímco jednou rukou mi zajel mezi nohy a dráždil na klitorisu. Můj orgasmus se dostavil po chvíli. Na nic nečekal, otočil mě a začal si hrát s mým análkem. Jezdil kolem dírky, nahoru a dolů, a postupně vtláčel prsty hlouběji a hlouběji. Na to jsem ale nebyla připravená, sice nějakou zkušenost jsem měla, ale taky strach, protože přece jen to není obvyklá praktika, kterou lze dělat na veřejném místě. Začala jsem se bránit. "Drž ty děvko, chci všechny tvoje díry." "Filipe, tohle ne, prosím. To příště třeba.", zkoušela jsem to, ale marně. "Roztáhnu ti prdel, ať chceš nebo ne, tak se rozmysli." Ani mi nedal možnost odpovědět, klekl si a začal mi roztahovat půlky od sebe. Plival mezi ně a prsty tlačil do dírky. A já jen držela, jak poslušná čubička. Ani jsem necítila bolest, byla jsem úplně odevzdaná. Prsty vystřídal jeho ocas, který do mě prudce vrazil. Ve mně se mísily pocity, bylo to zvrhlé, nečekané, s cizím člověkem, ale přesto jsem byla plná nepoznaného pocitu, který mě nesmírně uspokojoval. Filip do mě přirážel, povzbuzoval mě a za chvíli jsem cítila, jak do mě stříká proud jeho teplého semene. Svým tělem mě nadoraz přitlačil ke zdi a hlavu položil na mé rameno. Penisem zůstal ve mně, dokud mu sám nevyklouzl.
"To bylo dokonalé, Anno.", zašeptal mi do ucha a něžně mě kousl do ramene. Objal mě a vyhledal mé rty. Jeho polibky už nebyly surové a plné vášně, ale něžné a já byla jednoduše šťastná. Jen jsem nechtěla pomyslet na to, co si museli říkat lidé a jestli každou chvíli nevrazí do kabinky ochranka, protože jsme určitě nezůstali bez pozornosti. Přišlo mi, že naše vzdechy a výkřiky museli být slyšet po celém centru.
Dívala jsem se Filipovi do očí a potřebovala to vědět. Vědět, co bude dál. Ten se ale tvářil jakoby nic. Začal si strkat penis do kalhot a na mě jen houkl, ať si pospíším. Šli jsme na parkoviště mlčky. Vůbec jsem nevěděla, co se Filipovi honí hlavou a neměla jsem odvahu zeptat se. Bála jsem se odpovědi. "Tak zase někdy, Anno. Mám toho moc, nemám v poslední době vůbec čas, znáš to ne? Byla jsi skvělá." "Počkej, Filipe, to nemyslíš vážně, že ne? Co se to teď stalo? To opravdu bereš jen tak na lehkou váhu?" Nemohla jsem tomu uvěřit. To je vše, co mi řekne? "Podívej, chtěla jsi to, chtěla. To víš, že to chci zopakovat, příště si můžeme najít nějaký hotel, nebo snad u tebe by to šlo?" "Možná", slyšela jsem se odpovídat. Filip se usmál tím svým rošťáckým způsobem, sklonil se ke mně a dal polibek. "Tak příště, napíšeme si." A odkráčel k autu. Já pořád nechápala, co se to stalo. Jako ve snách jsem našla své auto a odjela domů.
Pokračování příště....
